V jakých zemích se mluví španělsky?

Španělština je jedním z nejrozšířenějších jazyků na světě. Hovoří jím přes 500 milionů rodilých mluvčích a celkový počet uživatelů přesahuje 600 milionů. Je úředním jazykem ve 21 zemích světa a mateřským jazykem stovek milionů lidí na čtyřech kontinentech. Přesto je španělština vzdálena od uniformity — každá země, každý region si vytvořil vlastní přízvuk, slovní zásobu i gramatické zvyklosti. V tomto článku si projdeme všechny španělsky hovořící země, zvláštní teritoria Španělska i fascinující jazykové rozdíly mezi jednotlivými oblastmi světa.

Přehled zemí, kde je španělština úředním jazykem

Španělsky se mluví na třech kontinentech — v Evropě, Americe a Africe. Níže uvádíme úplný přehled zemí, kde má španělština status úředního jazyka.

Evropa

Španělsko je jedinou zemí v Evropě, kde je španělština (kastilština) národním úředním jazykem. Vedle ní mají v jednotlivých autonomních společenstvích úřední status také katalánština, baskičtina a galicijština (a ve Valencii vám řeknou, že i valencijština, byť je z lingvistického hlediska orientální variantou katalánštiny).

Severní Amerika

Na kontinentu Severní Ameriky se španělsky mluví především v Mexiku, které je největší španělsky mluvící zemí světa s více než 130 miliony obyvatel. A ačkoli španělština není v USA na federální úrovni úředním jazykem, žije tam přes 40 milionů rodilých mluvčích, což z USA dělá druhou největší španělsky mluvící zemi na světě. Kuba, Portoriko a Dominikánská republika dotvářejí španělsky mluvící část karibské oblasti.

Střední Amerika

Celá Střední Amerika hovoří španělsky. Patří sem Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika a Panama. Každá z těchto zemí má svá specifika ve výslovnosti i slovní zásobě, avšak vzájemná srozumitelnost je vysoká.

Jižní Amerika

Španělština je dominantním jazykem většiny jihoamerických zemí. Hovoří se jí v Kolumbii, Venezuele, Ekvádoru, Peru, Bolívii, Chile, Argentině, Uruguayi a Paraguayi. Výjimku tvoří Brazílie s portugalštinou a Guyana, Surinam a Francouzská Guyana s angličtinou, nizozemštinou a francouzštinou.

Afrika

Jediným africkým státem s španělštinou jako úředním jazykem je Rovníková Guinea — malá země na západním pobřeží Afriky, kde španělština sídlí po boku francouzštiny a portugalštiny od koloniálních dob.

Karibik

Kuba, Portoriko a Dominikánská republika jsou hlavní španělsky mluvící karibské země. Karibská španělština se vyznačuje charakteristickým rytmem, vynecháváním hlásek a výraznými africkoamerickými jazykovými vlivy.

Španělská zámořská území a autonomní oblasti

Kromě kontinentálního Španělska existuje několik území, která jsou součástí španělského státu, přesto se nacházejí mimo Pyrenejský poloostrov. Tato místa jsou plnohodnotnými součástmi Španělska a Evropské unie, mají španělštinu jako úřední jazyk a jejich obyvatelé jsou španělskými a evropskými občany.

Ceuta a Melilla

Ceuta a Melilla jsou dvě španělská autonomní města nacházející se na severním pobřeží Afriky, obklopená marockou pevninou. Ceuta leží u Gibraltarského průlivu a Melilla o něco dále na východ. Obě jsou součástí Španělska od 15. a 16. století, přestože Maroko si na ně historicky dělá nárok.

V těchto městech se mluví španělsky, ale silně je zastoupena také arabština a berberský jazyk tamazight. Ceuta a Melilla jsou díky své poloze jedinečnými multikulturními přechody mezi Evropou a Afrikou. Jako součást EU představují také klíčové migrační body na cestě z Afriky do Evropy.

Baleárské ostrovy

Baleárské ostrovy leží ve Středozemním moři na východ od španělského pobřeží. Tvoří je čtyři hlavní ostrovy — Mallorca, Menorca, Ibiza a Formentera — a staly se jednou z nejoblíbenějších turistických destinací Evropy.

Úředními jazyky na Baleárách jsou španělština a katalánština, respektive její místní varianta zvaná mallorquín. Katalánština zde má hluboké historické kořeny a dodnes si zachovává pevné místo v každodenním životě obyvatel, ve školách i v úřadech.

Kanárské ostrovy

Kanárské ostrovy jsou souostroví ležící v Atlantském oceánu přibližně 100 kilometrů od severozápadního pobřeží Afriky. Přestože jsou geograficky blíže Africe, jsou autonomním společenstvím Španělska a součástí Evropské unie.

Na Kanárských ostrovech se mluví výhradně španělsky. Místní varianta španělštiny je zajímavá tím, že se v mnohém podobá latinskoamerickým dialektům — mj. výslovností, slovní zásobou i některými gramatickými rysy. Kanárské ostrovy sloužily jako přestupní stanice pro španělské kolonizátory na cestě do Nového světa a kanárská španělština tak ovlivnila jazyk celé Latinské Ameriky.

A propos - pokud chcete vědět, kde všude krásnou španělštinu můžete uplatnit coby turisté na Pyrynejském ostrově, mrkněte na naše tipy na nejkrásnější města Španělska.

Jazykové rozdíly španělštiny ve Španělsku i ve světě

Španělština je sice jeden jazyk, ale ve skutečnosti existuje v mnoha variantách. Výslovnost, slovní zásoba, gramatika i tempo řeči se liší nejen mezi Španělskem a Latinskou Amerikou, ale i uvnitř samotného Španělska. Já jsem například vyrostla v oblasti španělské Valencie, kde se mluví standardní kastilština a jako druhý jazyk katalánština. Má intonace i slovní zásoba tedy odpovídá standardní, "výchozí" španělštině. Ale ty další varianty úžasně jazyk obohacují a zpestřují - pojďme se podívat na ty nejzajímavější rozdíly.

Rozdíly uvnitř Španělska: kastilština, ceceo a seseo

Španělština ve Španělsku není monolitická. Nejvýraznější jazykový rozdíl panuje mezi kastilštinou ze severu a středu země a andaluskou španělštinou z jihu.

Kastilština (castellano) z Leónu, Kastílie a Madridu je považována za standardní španělštinu a je to ta varianta, kterou se učí většina zahraničních studentů. Jejím nejcharakterističtějším rysem je výslovnost písmen c (před e, i) a z jako [θ] — podobně jako anglické th ve slově think. Tak například slovo cerveza (pivo) se vyslovuje ther-VE-tha. Tato výslovnost se někdy (poněkud nepřesně) nazývá ceceo, ačkoli lingvisté tento termín používají pro jiný jev (když se tento zvuk rozšíří i na další sykavky, které by se normálně četly jako "se")

V Andaluzii, na jihu Španělska, se situace komplikuje. Existují zde dvě výrazné výslovnostní tendence:

• Seseo: Hlásky c (před e, i) a z se vyslovují jako [s], stejně jako v celé Latinské Americe. Slovo cerveza tedy zní ser-VE-sa. Seseo je typický například pro Sevillu, Huelvu nebo Cádiz.
• Ceceo (v pravém slova smyslu): V některých částech Andaluzie — zejména kolem Málagy a Granady — se naopak jak c/z, tak i s vyslovují jako [θ]. Tato varianta je tedy ještě výraznější než kastilská a bývá vnímána jako velmi výrazný regionální přízvuk.

Andaluská španělština se od kastilské liší i v dalších ohledech: výrazným aspirováním nebo vynecháváním hlásky s na konci slabik, otevřenějšími samohláskami a specifickou melodií řeči. Andaluský dialekt je (i) pro mnohé Španěly nejhůře srozumitelnou variantou kastilštiny.

Latinská Amerika: bohatá mozaika dialektů

Španělsky mluvící Latinská Amerika není jazykově homogenní. Každá země, a mnohdy každý region, disponuje svou vlastní variantou jazyka. Přesto lze identifikovat několik obecných rysů, jimiž se latinskoamerická španělština souhrnně liší od té španělské.

Prvním a nejzásadnějším rozdílem je seseo: v celé Latinské Americe se c (před e, i) a z vyslovují jako [s], nikoli jako [θ]. Dále se v Latinské Americe (ale i na Kanárských ostrovech) nepoužívá druhá osoba množného čísla vosotros — nahrazuje ji tvar ustedes, který ve Španělsku slouží pouze jako forma zdvořilostní (vykání).

Mexiko

Mexická španělština se vyznačuje poměrně jasnou a zřetelnou výslovností, díky níž bývá považována za jednu z nejsrozumitelnějších variant pro cizince. Samohlásky jsou vyslovovány výrazně, zejména ve středomexické oblasti.

Mexická španělština je bohatě protkána slovní zásobou z původních indiánských jazyků, zejména z náhuatlu, jazyka Aztéků. Výrazy jako aguacate (avokádo), chocolate (čokoláda) nebo tomate (rajče) se z mexické španělštiny dostaly do celého světa. V neformální komunikaci se hojně používají zdrobněliny — momentito, cafecito nebo ahorita (které může znamenat hned, za chvíli nebo i nikdy).

Argentina a Uruguay

Argentinská španělština, zvaná rioplatense, je pravděpodobně tou nejodlišnější variantou španělštiny na světě. Hned první věc, která zaujme, je výslovnost: hlásky ll a y se nevyslovují jako [j] (jak je tomu ve Španělsku nebo Mexiku), nýbrž jako [sh] nebo [zh] — yo me llamo tedy zní spíše jako zho me shamo.

Druhým velkým specifikem je voseo: místo osobního zájmena tú (ty) se v Argentině a Uruguayi používá zájmeno vos, které je doprovázeno vlastními tvary sloves. Říká se tedy vos tenés místo tú tienes. Argentinská španělština je také výrazně ovlivněna italštinou — masivní imigrace z Itálie v 19. a 20. století zanechala v jazyce nesmazatelné stopy, patrné zejména v melodii a intonaci řeči.

Karibská španělština: Kuba, Portoriko, Dominikánská republika

Karibská varianta španělštiny je dynamická, rychlá a melodická. Jejím typickým rysem je vynechávání nebo aspirování hlásky s na konci slabik — los carros (auta) tedy zní spíše jako loh carro. Karibská španělština je výrazně ovlivněna africkými jazyky, což se odráží v rytmu, melodii i některých slovech. Mluvčím z ostatních španělsky mluvících zemí může zpočátku připadat hůře srozumitelná.

Kolumbie a Venezuela

Kolumbijská španělština, zejména ta z Bogoty, je tradičně považována za velmi srozumitelnou a zřetelnou — samohlásky jsou vysloveny jasně a tempo řeči je umírněné. Bogotská varianta bývá označována za jednu z nejprestižnějších forem latinskoamerické španělštiny. Na pobřeží Kolumbie a ve Venezuele se naopak setkáme s výraznějšími karibskými rysy.

Chile

Chilská španělština je pro mnoho mluvčích ostatních variant proslulá jako jedna z nejobtížněji srozumitelných. Chilané mluví velmi rychle, hlásky silně redukují a používají množství slangu a lokálních výrazů. Charakteristická je aspirace nebo vynechávání s, oslabování d a výrazná redukce nepřízvučných slabik. Výraz po (zkrácené pues) se vkládá na konec vět jako prázdná výplňová částice a stal se téměř symbolem chilské španělštiny.

Závěr

Španělština je jedinečným jazykem svou geografickou šíří, kulturní hloubkou i vnitřní rozmanitostí. Ať už se učíte kastilštinu z učebnice, posloucháte argentinské tango nebo sledujete mexické telenovely, vždy se setkáváte s jednou z tváří tohoto bohatého světového jazyka. Rozumět rozdílům mezi jednotlivými variantami není jen jazyková kuriozita — je to brána k pochopení dějin, kultur a identit stovek milionů lidí na celém světě.

Pokud se chcete španělštině naučit nebo ji zdokonalit, vyplatí se záměrně poslouchat různé dialekty a nevyhýbat se těm, které vám zpočátku připadají nesrozumitelné. Každý z nich je totiž svébytným pokladem lidské kultury.

Pokud se chcete naučit různé varianty španělštiny, pojďte s námi studovat do online kurzů - začínáme standardní, dobře srozumitelnou kontinentální španělskou kastilštinou, ale s postupem času zapojujeme i materiály v dalších jazykových variantách španělštiny!